Řecko už nemá prostor dělat chyby. Země míří do otroctví | Diskuze Český Těšín

Zadlužené Řecko zřejmě dosáhne na zahraniční pomoc eurozóny poté, co parlament schválil rozsáhlé škrty. Ty však vyvolávají čím dál silnější negativní reakce obyčejných Řeků. Co si myslí o situaci Řecka ekonomové? Dosáhne zadlužená země na další finanční balík? Projděte si jejich odpovědi na 7 otázek.

Poslanci řeckého parlamentu podpořili v neděli úsporný plán, jehož přijetím Evropská unie a MMF podmiňují uvolnění druhého záchranného balíčku pro Řecko. V ulicích Athén mezitím probíhaly násilné protesty, při nichž létaly Molotovovy koktejly a hořely domy v centru města.

Podle bývalého ministra financí Ivana Pilipa se zdá, že země se přiblížila na hranici chaosu. "Reakce Řeků na problémy podstatně odlišná od zemí jako Litva nebo Lotyšsko, kde úsporná opatření měla podobný rozsah a proběhla bez větších otřesů. Velkou ochotu k solidaritě pohled na obrázky z Řecka v jiných zemích určitě nevzbudí, dodává Pilip.

Zprávy z Řecka i nadále ovlivňují dění na finančních trzích, které dnes v reakci na "ano" poslanců rostou a vůči dolaru si polepšilo i euro. "Krátkodobě jde o pozitivní zprávu, která výrazně zvyšuje šanci, že ministři financí EMU na středečním jednání finanční pomoc schválí," okomentoval aktuální dění analytik Patria Finance Tomáš Vlk.Z dlouhodobějšího hlediska jsou však Řekové nadále ve slepé uličce. "I když řečtí zákonodárci dokázali nehledě na hlas ulice schválit další sérii škrtů a otevřeli si tak cestu k dohodě o novém záchranném balíku, staronový plán pro Řecko zůstává nereálný. Vyvolá jen další destrukci domácí poptávky a propad výběru daní, který se dřív nebo později projeví v neplnění dohodnutého plánu," hodnotí situaci hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

 Stejně jako Vlk se i on domnívá, že krátkodobě tato dohoda na dalším řeckém balíku trhy zklidní. "Optimistům ale bude stačit, že Řecko načas zažehná divoký bankrot," domnívá se. Aleš Michl, ekonom z Raiffeisenbank, však Řecku příliš šancí nedává. Podle něj je země "na cestě do otroctví." Zeptali jsme se analytiků, jak hodnotí současnou situaci Řecka a jaké výhledy má země do budoucna. Přečtěte si jejich názory:

David Marek, hlavní ekonom Patria Finance

1. Jak hodnotíte poslední dění kolem Řecka? Schválení škrtů parlamentem vs. bouře a protesty obyčejných lidí?

Poněkud únavné drama. Kolik týdnů už je na dosah dohoda mezi Řeckem a držiteli dluhopisů? Kolikrát se ještě objeví revize fiskálních údajů odhalující, že je situace horší, než so kdokoli myslel? Kdy se začne s privatizací? Kdy a kdo zavede v Řecku normálně fungující systém výběru daní?

2. "Nepodřezává si" Řecko souhlasem se škrty a úsporami požadovanými trojkou/eurozónu "větev" dalšího možného růstu?

Dilema škrty versus růst si mohou dovolit země jako Česká republika, nikoli Řecko. Země se musí smířit se silným negativním fiskálním impulsem a hospodářský růst podpořit zásadními strukturálními reformami, tentokrát bez fiskálního dopingu.

3. Schválení škrtů je jedna věc, ale je reálné, aby Řekové tyto sliby / úspory dokázali splnit?

Řecko neplní podle plánu ani podmínky první záchrany, proto také nedostává peníze od EU a MMF podle původního plánu. Na konci roku byla uvolněna teprve šestá tranše, která měla být podle původního kalendáře Řecku k dispozici již v září.

4. Má smysl poskytovat Řecku další peníze za slíbené škrty, když zatím neplní podmínky první pomoci?

Nabízí se otázka, zda by někdo neměl dohlédnout na dodržení všech slíbených kroků, reforem a plnění rozpočtových cílů. Zde se dostáváme na tenký led, neboť to může být považováno ze příliš velký zásah do suverenity země. Řecko má ale na výběr a alternativou je krach se všemi důsledky pro životní úroveň.

5. Není i tak bankrot země nevyhnutelný?

Řecko už nemá prostor dělat chyby. Teoreticky je situace zvládnutelná, jenže to vyžaduje silnou disciplínu vlády a občanů, disciplínu, které jsou schopny skandinávské země. Vláda musí i po volbách udržet kurz fiskální disciplíny a dosáhnout primárních rozpočtových přebytků. Nezbytným předpokladem je dohoda o seškrtání části řeckých dluhů, které bude muset být výraznější, než se nyní diskutuje a připojit se bude muset nějakým způsobem i ECB.

6. Mohou řecké sliby úspor uklidnit finanční trhy, nebo jsou jen další časovanou bombou?

Potenciál Řecka přinášet pro finanční trhy pozitivní i negativní zprávy je stále velmi vysoký. Zapomínat by se nemělo ani na Portugalsko.

7. V dubnu by měly být v Řecku volby. Mohou nějak ovlivnit současnou ekonomickou politiku technokratické vlády Lukase Papadimose? Nehrozí odklon od úspor?

Odhadovat kroky nové vlády se neodvažuji. Ale jak jsem uvedl, Řecko má jen dvě možnosti: držet disciplínu a trpět, nebo to vzdát a trpět ještě víc.

 

zdroj:/ihned